Rette mich - 1.kapitola

31. prosince 2006 v 10:46 | Martuschka |  <FF Rette mich>
Konečně konec školního roku! Sice známky mohli být drobet lepší,ale teď s tím už nic nenadělám.I když dvě čtyřky jsem fakt nemusela mít,ale ta jednička z němčiny je bomba!A to sem s ní ještě v prváku válčila.Mamina na mě čekala před školou u auta abych nemusela jako vždy autobusem.
"Ahoj.No tak se předveď."řekla mi a já jí podala vysvědčení.Vzala jsem jí ale klíčky z ruky a sedla jsem si za volant.Řidičák jsem sice měla už tři měsíce,ale řídit mě svojí Mazdu nenechala zatím ani jednou.Otevřela jsem okýnko a vykoukla jsem ven.
"No?"
"Čtyřka z češtiny a z matiky.Už zase."
"Je zbytečný se rozčilovat.Teď už nic neudělám.Můžu řídit ne?Zajdeme do města na oběd."
"No dobře." I když souhlasila,tak mě za volantem viděla nerada.Jela jsem k jedný výborný italský restauraci a místo pro auto jsem našla kousek od vchodu.Než nám číšník donesl objednaná jídla,tak jsem mamce chtěla konečně sdělit to,co sej í snažím říct už týden.

"Mami?Můžu mít dotaz?"
"Povídej."
"Víš jak jsem dostala ty peníze od babičky?"
"A že to nebylo málo..no povídej."
"Mysleli jsme si s Luckou,že bysme jeli nakupovat."
"A chceš půjčit auto.."
"No to taky,ale napadlo nás,že když už máme tolik ušetřených peněz,tak bychom se mohli podívat do Německa.Lucčin táta bydlí v Berlíně.Zůstali bysme u něj na víkend.Lucka mu to už říkala,nevadilo by mu to."
"Doufám,že tam nejedete jen kvůli Tokio hotel."
"Mami,ti maj určitě lepší věci na práci než chodit po nákupech.I když u Billa si tím tak jistá nejsem..ale i tak,kvůli nim tam nejedeme."
"No ještě to řekneš tátovi,jasný?"
"Jasný."
Při obědě jsem mamce vylíčila,že v Berlíně před týdnem otevřeli nový obchodní centrum.
"Koukala jsem na internetu jak to vypadá uvnitř.Naprostá paráda!Mraky obchodů s oblečením.No prostě ráj."
"A necháš tam všechny peníze ne?"
"Ale nenechám."Si nevyměnim všechno za Eura,neboj.Jenom část."
"A to jedete už zítra?"
"No…ale až tak kolem dvanáctý.Ještěže Liberec není tak daleko od hranic."
"No projedeš se.Do Berlína je to pěknej kus."
Než jsme se dostali domů,tak ještě zašli nakoupit,takže celý zadní sedadlo bylo plný tašek.Děkovala jsem Bohu,že bydlíme v rodinným domku a že se nemusíme plazit s těma těžkejma taškama do schodů.Jakmile jsem pomohla mamce uklidit nákup,tak jsem šla do svýho pokoje,kde teda nebylo uklizeno,ale měla jsem v tom svůj pořádek - to jsem mamce řekla vždycky,když mi nadávala,že tam nemám uklizeno.V kabelce mi začal zvonit telefon a chvíli mi trvalo než jsem ho vytáhla.
"Ahoj Lucko."
"Už si jí to konečně řekla?"
"Jo.Vzala to v pohodě."
"Cos jí napovídala?
"No,že tvůj táta bydlí v Berlíně a že u něj zůstaneme přes víkend."
"A o tom výletu do Magdeburgu neví?"
"Mi říkala jestli tam náhodou nejedeme jen kvůli Tokio hotel,tak jsem jí ujistila,že budeme mít lepší věci na práci."
"To je dobře.A co auto?
"No ještě to řeknu tátovi,ale určo mi ho půjčí."
"Tak dej pak vědět.Já už musim.Čao."
"Čau."
U večeře se po dlouhé době sešla celá rodina - ségra totiž přijela na víkend z Prahy,kde pracovala.
"No Martiny si moc neužiješ..ráno jede s Luckou do Německa."řekl táta Pavle,když se ho ptala jestli na víkend něco plánujeme.
"Jo?A kam?"zeptala se mě Pavla.
"Do Berlína.Nakupovat."
"Nebo balit kluky."uchechtla se ségra.
"Tak snad i na to mám věk ne?Navíc když tam budeme jezdit v tomhle autíčku tak se na nás kluci budou jen lepit."
"Jen aby to auto i vy dorazili celý domů."řekl táta.
"Neboj se."
Jsem se sice chtěla dívat na televizi,ale raději jsem hledala svojí malou cestovní tašku.Nakonec jsem jí našla ve sklepě a tak jsem v prádelně popadla i pár čistých triček a šla jsem zpátky do pokoje.Kolem jedenácté večer jsem měla všechno nachystané,jen klíčky od auta jsem neměla.A na parapetu u vchodu nebyli.Tak jsem se šla zeptat táty do pracovny.
"Tati,kde jsou klíčky od auta?"
"Nechalas je v kuchyni."
"Aha.Díky."zavřela jsem raději dveře,protože byl zase ponořený do práce.
V jednu jsem konečně zabrala a spala jsem jak pařez až do desíti,kdy mě mamina vzbudila tím způsobem,že se mnou asi minutu třásla.
"Vždyť ze mě vyklepeš duši!"řekla jsem jí ještě se zavřenýma očima.
"Lucka je dole."
"Dobře.Už jdu.Jen se oblíknu." Trvalo mi asi půl hodiny než jsem sešla dolů,protože jsem vůbec nevěděla co si vzít na sebe.Nakonec jsem na sebe natáhla černý 3/4 a červený tričko.Lucka seděla dole v obýváku a pročítala si nějakej časopis.
"Ahoj.Pojedeme?"
"No konečně!"odložila časopis,popadla tašku a obě jsme šli směrem ke garáži.Od mamky jsem si vzala všechny peníze co mi jsem měla našetřený a taky klíčky,který jsem večer dala na parapet abych je opět nehledala.
"Dejte vědět jak jste dojeli jo?"řekla mi mamka a dala mi pusu na tvář.
"Jasně neboj.Tak ahoj." Málem jsem se při výjezdu netrefila do brány,ale jinak jsme opustili Liberec v pohodě a mířili jsme k hranicím.
"Na tohle autíčko by se fajně balili kluci.Takhle krásná černá Mazda se jen tak nevidí."řekla Lucka a otevřela si trochu okýnko.
"Taky jí táta hlídá jak oko v hlavě.Máme ještě rozkaz s ní zajet do myčky a natankovat až pojedeme zpátky."
"Myslíš,že je někde potkáme?"
"Já fakt nevím.Třeba budeme mít štěstí…"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Wikiss Wikiss | Web | 1. prosince 2007 v 17:12 | Reagovat

Vypadá to zajímavě :D

2 laila laila | Web | 18. července 2008 v 21:02 | Reagovat

vypada to dobre... :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.