Říjen 2008

Definitvní konec blogu

12. října 2008 v 13:39 | Martuschka - Bill ´s princess |  --->About us
Ani nevíte, jak mě mrzí, že zavírám blog po téměř dvou letech práce, ale bohužel jinak to nejde. Na blog už nemám tolik času, jako kdysi. Nikdy jsem nepřestala být fanynkou téhle úžasné kapely, ale dělat blog už není nic pro mě. Mám ještě svůj osobní blog - chelseablack.blog.cz, který budu znovu aktualizovat, tak se podívejte i tam.

Někdy příště ahoj ;-)

Martuschka

Bill: ,,Vím, že si někteří lidé přejí, aby se nám třetí album nepovedlo"

6. října 2008 v 20:22 | Martuschka - Bill ´s princess |  <Články a rozhovory>
Na začátku září se Tokio Hotel vrátili po vysilujícím turné domů. Další krok: nahrávání následníka "Zimmer 483". Předním než šli do studia, na pár minut jsme si s nimi promluvili. Bill a Tom také mluvili o jejich příštím albu…


Tak kluci, vracíte se po americkém turné rádi domů?
Bill: Ano, jsem velmi rádi, že se vracíme domů za našimi rodinami…Opravdu miluju trávit celý čas ve Spojených Státech, ale začali jsme mít potíže. Měsíc v zahraničí je dlouhá doba.
Tom: Co se mě týče, přiznávám, že bych neměl problém tam zůstat o trochu déle. Miluju USA. Za prvé, pokud jde o oblečení, je to tam opravdu skvělé. Přivezl jsem si tuny oblečení a několik párů bot, které jsem neviděl ani v Evropě. Cítím se opravdu skvěle ve velkých městech jako New York a Los Angeles. Opravdu se mi tam líbilo.

Vašim úkolem bylo prorazit ve Spojených Státech. Máte pocit, že jste toho dosáhli?
Tom: Upřímně řečeno, nikdo z nás čtyř nečekal, že bude na naši koncertech tolik fanoušků. Vždycky bylo vyprodané a publikum bylo tak šílené, jako tady v Evropě. Myslím, že jsme splnili naši dohodu. Mise je tímto způsobem splněna (směje se).

Přesto jedna věc může zpomalit nadšení vašeho amerického úspěchu: Během vašeho promo turné se prodalo jenom 100.000 alb, přičemž cílem bylo dosáhnout 500.000 …
Bill: Máte pravdu, i přes naši snahu nezaútočilo "Scream" na žebříčky v USA. Upřímně řečeno, nevím jaký je důvod. Udělali jsme všechno, aby naši hudbu znalo hodně lidí, ale na americkém trhu je to pro zahraničním umělce velmi obtížné. Nicméně, aniž bych chtěl chválit, 100.000 prodaných alb je stále obrovský úspěch pro německou kapelu. Nejsme zklamáni tímto výsledkem.
Tom: Na co jsme se nejvíce těšili bylo, dostat MTV Video Music Awards jako "Nejlepší nováček". Nečekali jsme to, protože jsme byli v kategorii s Miley Cyrus, Katy Perry nebo Taylor Swift, které jsou mnohem populárnější než my. Získat toto ocenění byl skutečný šok. K dnešnímu dni je to ta nejlepší odměna v naší kariéře. Kromě toho jsme se opravdu těšil, až uvidím rozpačitý výraz Miley Cyrus, když vítězi, jinými slovy my, byli vyhlášeni…(směje se).

Nevypadá, že ji máte v srdci?
Tom: Na jednu stranu nejsem fanda toho, co dělá a navíc nemá tělesná kritéria, která hledám na holkách. Takže vše je řečeno (směje se).
Bill: Tom mluví blbosti jako obvykle! Je podrážděným fanouškem "Hannah Montana", tajně sledoval několik epizod. (smích)
Tom: Dnes večer si sedneme. Tajně…

Kolikrát se vás ptali na to, odkud kapela pochází, od okamžiku, co jste byli v USA?
Bill (smích): Nevím, 250krát, to je počet rozhovorů, které jsme tam dávali…Myslel jsem, že jsme se vrátili tři roky nazpět. Celkový horor.
Tom: "Jak jste se dostali k hudbě?" je také otázka, která byla často pokládána…Samozřejmě je nudné, tisíckrát to opakovat, ale každý by to měl vědět. Je to pro nás dobrý pocit, začínat od nuly, nebo téměř….Dostali jsme se trochu dolů z našeho malého obláčku.
Georg: Jo, ale já se přiznám, že je to docela nepříjemné. Myslel jsem, že se američtí novináři trochu informují před schůzkou s námi, ale ne…

Pokud máte nějaké zajímavé zážitky z vašeho turné, jaké to jsou?
Bill: Pro mě je to pravděpodobně jedna z autogramiád. Je to vždycky veliké, když se můžeme setkat s našimi fanoušky a poslouchat příběhy, které říkají. To mě hodně inspiruje pro naše další album…
Tom: Co se mě týče, především si vzpomínám na dobu, kdy se dvěma fanynkám podařilo dostat do mého hotelového pokoje, když jsem se chystal jít to postele. Neměl jsem představu, jak jsem jim podařilo mě tam najít…Nicméně musím říct, že to bylo spíše příjemné překvapení. Ale nemůžu říct, jak to pokračovalo. Je to na vaši fantazii … (směje se)

Pojďme mluvit o vážnější věci, nyní se připravuje třetí album. Jaké je teď přesně jeho stav?
Tom: Právě jdeme do studia. Netřeba zdůrazňovat, že jsme na tomto novém projektu 100% zaměřeni. Je to také důvod, proč o nás bude v příštích měsících mnohem méně slyšet…
Bill: Ano, jsme si vědomi, že je to jeden z našich nejdůležitějších kroků v naší kariéře. Tento tlak je obrovský, ale my se snažíme, moc o tom nepřemýšlet. My se snažíme, aby to bylo to nejlepší album, které nahrajeme.

Co můžeme očekávat?
Tom: Myšlenka je, vytvořit písně, které naše fanoušky překvapí a ukážou nás tak, jak nás neznají. Nechceme se opírat o naše úspěchy a nahrávat druhé "Zimmer 483". Tahle myšlenka přináší i víc rizik a to při zachování naší identity…
Bill: Také chceme, aby naše texty byly víc osobní. Je to jistě úsilí, které můžeme udělat. Inspirovaly mě zkušenosti z minulého roku a mám plný notebook textů…

Pokud by tato vaše třetí recenze dopadla hůře než předchozí dvě, jak by to pokračovalo ve vaší kariéře?
Bill: Vím, že si někteří lidé přejí, aby se nám třetí album nepovedlo. Úspěch by k nám nepřitahoval jenom sympatie…Jak jsem již řekl, chystáme se udělat co možná nejlepší album. A pokud bude přijato méně než "Schrei" nebo "Zimmer 483", upřímně řečeno, nebyl by to konec světa…
Tom: Vlastně, žádná kapela nemůže zůstat na vrcholu věčně, toho jsme si vědomi. Naše kariéra je teď jako pohádka, všechno jde příliš dobře, aby to byla pravda. Ale ať se stane cokoliv, jsme do hudby tak vášniví, že ji nikdy nepřestaneme dělat, to je jasné.